Ukaž svoji krásu

Nikdy dříve jsem netančila, až na dvě výjimky. V obou případech se jednalo o taneční projev v rámci volné disciplíny soutěže krásy. Věnovala jsem tomu tedy čas pouze v rámci naučení se choreografie. Raději jsem chodila cvičit.

Když mi kamarádky v roce 2003 několikrát s nadšením vyprávěly, že chodí tančit, že je to skvělé a abych se k nim přidala, neuměla jsem si to představit a vždy jsem měla po ruce nějakou výmluvu, co musím a tedy se nemůžu přidat. Po nějakém čase mi i ukázaly sestavu, kterou hezky zatančily, ale při ukázce šátků, které nosí při tanci kolem boků a které při pohybu cinkají, což se mi nelíbilo, jsem stále říkala, že to není pro mě.

Nevzdávaly to ale se mnou, za což jim děkuji. Časem mi totiž došly všechny výmluvy a tak jsem souhlasila, že to zkusím. K mému velkému překvapení, mě ta hodina tak nadchla, že jsem se přihlásila na kurz a zkrátka ze začátku tančila bez šátku.

Po několika letech mi byla vložena důvěra a já jsem začala vyučovat ženy, které se do kurzu přihlásily poprvé. Bylo krásné sledovat, jak se ženy po nějakém čase už nemusely tak soustředit na prvky a tančily. Za nějaký další čas jsem vedla naší taneční skupinu Show time, která vystupuje na různých společenských akcích. Děkuji ženám, že mi daly důvěru a dřely se mnou. Za tím, aby tanečnice mohla vystoupit, stojí spousty a spousty času, tréninků, úprav a oprav, které však stály a stojí za to.

V roce 2012 jsem otěhotněla a mohla tančit celé těhotenství. Jsem ráda, že to bylo možné. Po narození syna, jsem se k tanci vrátila po dvou letech. 

Nyní si užívám druhého mateřství a opět mám pauzu v tanci. Ale mám tanec v srdci a už se těším, až se opět uvidím pravidelně s ostatnímy tanečnicemi, protáhnu celé tělo a rozvlním své boky.

Na závěr děkuji Karle, vedoucí studia Karima za vše, co jsme spolu prožily, za pomoc v osobním životě a možnosti v tanečním světě.