Jdi na obsah Jdi na menu
 

Volný tanec

20201222_194808.jpgpojďme společně rozhýbat svá těla, rozproudit energie, pulzovat životem, vypnout od starostí všedního dne, následovat svým vlastním způsobem tempo, rytmy a melodie hudby, dovolit si jen tak být sami za sebe a přitom spolu …

Volný tanec není žádný taneční styl, není to něco, co se učí v kurzech, je to naše příležitost být sami sebou, svobodní, v pohybu, ve spojení se svou živostí se svým tělem. Je úplně jedno co si myslíte o svém tanečním projevu, můžete tančit, můžete se projevovat, můžete se odvážit …

Každý máme nějaká svá limitující přesvědčení, každý mám nějaké ty své pochybnosti, obzvláště pokud jsme něco dlouho nedělali, mnozí máme tendenci se srovnávat… Každý jsem v něčem „odporní“, myšleno tak, že něco odmítáme – klademe odpor, protože máme 1000 a někdy stačí jen jeden důvod proč tohle právě není pro nás … pokud tento odpor snížíme, otevřeme se a dovolíme si proudit, můžeme zažít překvapivé věci. Pozvánky do života/od života mohou přicházet ve všelijakých formách. Dovolte si sem tam nějakou přijmout a objevujte s dětskou zvědavostí, co Vám do života přinese

Možná si s úsměvem na tváři vzpomínáte na nenuceně protančené večery na zábavách a diskotékách ve svém mládí a myslíte si, že to je už jen minulost. A co když není …

Možná byste si někdy zašli jen tak „trsnout“, ale vlastně krom plesů, plážových barů o dovolených, silvestrovských, nebo nějakých oslav v kruhu přátel nevíte kam. Co když Vám takové místo ukáži …

„Volný tanec“ jsem poprvé potkala a prožila zhruba před 20ti lety díky paní Kopecké na esoterickém festivalu „Miluj svůj život“. Na tomto festivalu jede paralelně nabídka různých přednášek, workshopů, ukázek technik směřujících k osobnímu rozvoji a někdy i k duchovnímu povznesení. Většinou jsou to takové ochutnávky a když se Vám nějaký koncept a lektor líbí, můžete jej pak vyhledat a jít k němu na intenzivnější program (už mimo festival). A tak jsem to měla u manželů Kopeckých. Tak zpátky k festivalu, zájemci o ukázku Volného tance se sešli v tělocvičně. Bylo nás tam docela plno, tak řekněme kolem 50ti, okny procházelo denní světlo. Nepamatuji si, přesně co nám říkali na úvod, ale obraz tančící a chvílema poskakující paní Kopecké, tehdy asi 50leté ženy, velice nenápadné, mnohonásobné matky, s krátkým sestřihem, zhruba 20 kily nadváhy, v obyčejné košilce, sukni se dvěma šátečky v rukou, kterými radostně máchala, mám před očima do dnes. Tím že si dovolila se hýbat, tančit, strhla všechny přítomné, a tak jsme tam tančili, běhali, vířili prostorem … bylo to osvěžující, spontánní, úlevné, objevné … A na co se tančilo? Byl to takový pelmel jedna z písní byla Poupata od M. Davida … Když se podaří, co se dařit má ….  na tu si pamatuji obzvlášť … tehdy jsem si vzpomněla na mamku, která byla krátce po smrti, milovala tanec a říkala jsem si, že přesně tohle rojeníčko by se jí muselo líbit, jaká škoda, že když žila neměla kam takhle zajít se prostě odreagovat, takže tančila „jen“ na dovolených v Bulharsku …

Později jsem s manželi Kopeckými absolvovala ještě několik vzdělávacích víkendů zaměřených na masáže, práci s energií, zdravou stravu, na Vyšehradě mě provedli kouzelným labyrintem, na každém tomto víkendu jsme měli i blok Volného tance. Pak se naše cesty rozešly a když jsem je chtěla před pár lety opět vyhledat, abych se od nich dozvěděla více o celém konceptu Volného tance, tak už jsem je nenašla. Takže zůstal otisk prožitku a střípky informací, mezi které patří ta, že pro rozproudění energie a „léčivost“ celého procesu je důležité, aby se bez přestání tančilo něco kolem třičtvrtě hodinky.

Prvně jsem Volný tanec nabídla ženám před více než 10ti lety v rámci našeho tanečního soustředění ve Sloupu, a od té doby ho sem tam máme na našich studiových večírcích, při pžíležitostech nějakých oslav, nebo se jen tak sejdeme s pár ženami se kterými jsem v minulosti protancovávala střevíčky, třeba i na těch diskotékách a teď už se prostě pár let do mládežnických klubů nehodíme ...

Vypadá to tak, že podle předem domluveného formátu se někdy sejdeme na dýl, to i přineseme i něco k zakousnutí, a před tančením si i povídáme, někdy se sejdeme „jen“ si zatančit. Když přijde čas na tanec, tak zapálíme ve studiu svíčky, zhasneme světla, pustíme hudbu a tančíme, písničky jsou směska starých a nových šlágrů, někdy divoké a někdy jemnější, české i zahraniční … prostě směska … poslední skladba na našem CD pro Volný tanec je instrumentální, zklidňující až hladivá, na tu si uděláme pohodlíčko, někdo se položí na zem, někdo si sedne na židličku a v klidu si celý proces „dojedeme“, zvnitřníme se. Když pak ještě máme chuť si něco zasdílet tak se ve studiu ještě zdržíme, pokud nás čekají nějaké povinnosti tak sešlost rozpustíme.

Jde o to sejít se, zatančit si, pobavit se. Někdo si prostě jen tak zatančí, co mu jeho tělo dovolí, odreaguje se, zablbne si a nic neřeší, někdo těchto party využívá i ke směrování své rozprouděné energie, například jednou se celý večírek jmenoval „Sem se záměrem“. Stále to byl Volný tanec, nicméně jsme si před tančením povídaly o tom, že kdo chce, může si energií ze svého tance i podpořit jakýkoliv svůj bohulibý záměr. Tak i takhle to u nás chodí.

Setkání s Volným tancem se konají nepravidelně, jak se domluvíme a jak situace dovoluje. Když se k Vám dostane informace o konání a vy ucítíte, že byste rádi přišli, tak jste vítáni. U volného tance není stanovena cena za lekce. Dobrovolný příspěvek na nájem a energie můžete dát do kasičky na baru.

Pokud by Vás zajímalo, jestli něco chystáme můžete sledovat stránky, FB Karima Ústí, nebo napsat na karima.info@seznam.cz