Jdi na obsah Jdi na menu
 

Potřebujete POVZBUDIT ?

19. 1. 2009

Tento příspěvek je převážně pro ženy které začaly v minulém roce a srovnávají si jak to s tím tance bude dál, případně pro ty, které z nějakého důvodu tančení přerušily a uvažují nad návratem do kursů. Teď je ta správná doba, protože v kursech do kterých je možné se přidat nejsou "rozdělané" žádné nové sestavy.

Stálice přišly na svoji hodinu skoro všechny, protože si už za ta léta, která tančí uvědomují, co jim tanec přináší a pokud náhodou nemohly tak poslaly "omluvenku" abych s nima určitě počítala. To se nedá říct o některých jiných hodinách, přestože i na nich jsou vyjímky a tak se pocitově vracím ke svým začátkům a začátkům jiných tanečnic, které znám. Většina žen, když se setká s orientálním tancem podléhá jeho kouzlu, někdy touží tančit jako lektorka, nebo jiná tanečnice, kterou někde vidí tančit, někdy si přečte o zdravotních účincích tance, někdy si poví to bude veliká legrace a přihlásí se do kursů. Začátek vypadá poměrně lehce, vše je postupně vysvětlováno, opakováno a krom energie, kterou ženě dodává její pohybem potěšené tělo mnohdy jásá i duše, neboli ta naše část která si užívá naší radosti. Radujeme se že jsme konečně našli další zdroj potěšení, prostě pohezení po duši, které se odráží v naší projasněnosti. Pokud to takto necháme plynout, je vše v nejlepší pořádku, pokračujeme v našem zdokonalování se, odhalování svých předností, učíme se jinak zacházet se svým tělem, uvědomovat si jej. Jenže u mnohých žen po jistém čase nastává jakési "procitnutí" během něhož se do hry vmíchává rozum, hodnotitel, porovnavatel ... a už je nám jasné že to nebude jentak s tím naučit se ladně hýbat, tančit a přichází pochybnosti ... mám já tohle za potřebí, jsem seriózní paní, mám své postavení a tady jsem zase jako malá holka někde ve škole, zdá se že jsem tu snad jediné nemehlo, lektorka mě pořád chodí opravovat, sice mě to baví, ale pořád myslím že mi to nejde, nepamatuji si kombinace, a to spojování prvků ... asi se na to nehodím, raději toho nechám, co já se budu trápit .... a pak třeba žena skončí a po nějaké době ji potkám ve městě a je vidět že na tance vzpomíná s úsměvem na rtech, že by se možná i ráda vrátila, ale třeba je jí to blbé ...

Možná Vám pomůže pár následujících slov. Všechno co roste je živé. Prostřednictvím tance rozvíjíme své vnímání našich těl, učíme se novým věcem, tudíž rosteme. Občas jsou období kdy pokroky nejsou zřetelné, nicméně tak jako po zimně vždy přichází jaro, tak po obdobích "usazování" přijde viditelný pokrok, který zazanamenáte. Jedinou podmínkou k tomu aby se mohl dostavit je vytrvat. Nevím jak pro Vás pro mě je tanec jediným sportem který mě baví a nabíjí, vím,  občas je nepohodlné vykopat se v té zimně ven a doject na svoji hodinu, a přitom pro mnoho žen to je to "jediné" co dělají sami pro sebe. Pokud se při orientálním tanci cítíte radostně, tak pro Vás jistě má smysl. Věřte svým pocitům a rozum nechte chvilku odpočívat, ať se vyřádí třeba v práci.  

Ještě Vám prozradím zajímavou úvahu díky které jsem pochopila proč se po hodinách, kde tančíme společně cítíme více povzbuzené, než když si tančíme doma samy, i když i to je krásné a rozvíjíme tak svou jedinečnost. Tuto alegorii jsem se dozvěděla na jednom semináři o vztazích a velice se mi líbila. Každá z nás na hodinu přineseme trošku své radosti, energie, pohybem se ještě zvětší a tak vznikne veliký koláč energie a každá z nás přítomných si v něm celou hodinu lebedí a když jdeme domů jako bychom si každá odnášela povzbuzení z celého. Pokud na takové ty nehmatatelné věci moc nevěříte nevadí, každopádně pokud se na tančení cítíte dobře, je to pro Vás správné místo, pokud to jen trošku jde nenechte si utéct začátek kursů.

I já tančím pro radost, také bych občas chtěla tančit lépe, uvolněněji ... jenže i já mám své fyzické limity, tak jako každá z Vás. Tím že jsem vytrvalá a tanec mě baví, tyto limity se občas "samovolně" odstraní a jsou na řadě další. Je to proces, nicméně naplňující. Pokud se do tance časem také zamilujete, uvidíte co všechno Vám přinese. Celé studio je vedeno tak, aby ženy bez ohledu na věk měly místo, kde se mohou těšit, setkávat, hýbat. Takže věřte, že i když se neznáme osobně natolik, že bychom spolu chodily na kafe, záleží mi i všem asistentkám na tom aby nám tanec byl ku prospěchu.

Takže pokud jste v roce 2009 ještě nebyla tančit a cítíte, že chcete, přijďte.